diff --git a/cs-cz/python3.html.markdown b/cs-cz/python3.html.markdown
new file mode 100644
index 00000000..1f380f36
--- /dev/null
+++ b/cs-cz/python3.html.markdown
@@ -0,0 +1,635 @@
+---
+language: python3
+contributors:
+ - ["Louie Dinh", "http://pythonpracticeprojects.com"]
+ - ["Steven Basart", "http://github.com/xksteven"]
+ - ["Andre Polykanine", "https://github.com/Oire"]
+ - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
+translators:
+ - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
+filename: learnpython3.py
+---
+
+Python byl vytvořen Guidem Van Rossum v raných 90. letech. Nyní je jedním z nejpopulárnějších jazyků.
+Zamiloval jsem si Python pro jeho syntaktickou čistotu - je to vlastně spustitelný pseudokód.
+
+Vaše zpětná vazba je vítána! Můžete mě zastihnout na [@louiedinh](http://twitter.com/louiedinh) nebo louiedinh [at] [email od googlu] anglicky,
+autora českého překladu pak na [@tbedrich](http://twitter.com/tbedrich) nebo ja [at] tbedrich.cz
+
+Poznámka: Tento článek je zaměřen na Python 3. Zde se můžete [naučit starší Python 2.7](http://learnxinyminutes.com/docs/python/).
+
+```python
+
+# Jednořádkový komentář začíná křížkem
+
+""" Víceřádkové komentáře používají tři uvozovky nebo apostrofy
+ a jsou často využívány jako dokumentační komentáře k metodám
+"""
+
+####################################################
+## 1. Primitivní datové typy a operátory
+####################################################
+
+# Čísla
+3 # => 3
+
+# Aritmetické operace se chovají běžným způsobem
+1 + 1 # => 2
+8 - 1 # => 7
+10 * 2 # => 20
+
+# Až na dělení, které vrací desetinné číslo
+35 / 5 # => 7.0
+
+# Při celočíselném dělení je desetinná část oříznuta (pro kladná i záporná čísla)
+5 // 3 # => 1
+5.0 // 3.0 # => 1.0 # celočíselně dělit lze i desetinným číslem
+-5 // 3 # => -2
+-5.0 // 3.0 # => -2.0
+
+# Pokud použiteje desetinné číslo, výsledek je jím také
+3 * 2.0 # => 6.0
+
+# Modulo
+7 % 3 # => 1
+
+# Mocnění (x na y-tou)
+2**4 # => 16
+
+# Pro vynucení priority použijte závorky
+(1 + 3) * 2 # => 8
+
+# Logické hodnoty
+True
+False
+
+# Negace se provádí pomocí not
+not True # => False
+not False # => True
+
+# Logické operátory
+# U operátorů záleží na velikosti písmen
+True and False # => False
+False or True # => True
+
+# Používání logických operátorů s čísly
+0 and 2 # => 0
+-5 or 0 # => -5
+0 == False # => True
+2 == True # => False
+1 == True # => True
+
+# Rovnost je ==
+1 == 1 # => True
+2 == 1 # => False
+
+# Nerovnost je !=
+1 != 1 # => False
+2 != 1 # => True
+
+# Další porovnání
+1 < 10 # => True
+1 > 10 # => False
+2 <= 2 # => True
+2 >= 2 # => True
+
+# Porovnání se dají řetězit!
+1 < 2 < 3 # => True
+2 < 3 < 2 # => False
+
+
+# Řetězce používají " nebo ' a mohou obsahovat UTF8 znaky
+"Toto je řetězec."
+'Toto je také řetězec.'
+
+# Řetězce se také dají sčítat, ale nepoužívejte to
+"Hello " + "world!" # => "Hello world!"
+# Dají se spojovat i bez '+'
+"Hello " "world!" # => "Hello world!"
+
+# Řetězec lze považovat za seznam znaků
+"Toto je řetězec"[0] # => 'T'
+
+# .format lze použít ke skládání řetězců
+"{} mohou být {}".format("řetězce", "skládány")
+
+# Formátovací argumenty můžete opakovat
+"{0} {1} stříkaček stříkalo přes {0} {1} střech".format("tři sta třicet tři", "stříbrných")
+# => "tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech"
+
+# Pokud nechcete počítat, můžete použít pojmenované argumenty
+"{jmeno} si dal {jidlo}".format(jmeno="Franta", jidlo="guláš") # => "Franta si dal guláš"
+
+# Pokud zároveň potřebujete podporovat Python 2.5 a nižší, můžete použít starší způsob formátování
+"%s se dají %s jako v %s" % ("řetězce", "skládat", "jazyce C")
+
+
+# None je objekt (jinde NULL, nil, ...)
+None # => None
+
+# Pokud porovnáváte něco s None, nepoužívejte operátor rovnosti "==",
+# použijte raději operátor "is", který testuje identitu.
+"něco" is None # => False
+None is None # => True
+
+# None, 0, a prázdný řetězec/seznam/slovník se vyhodnotí jako False
+# Vše ostatní se vyhodnotí jako True
+bool(0) # => False
+bool("") # => False
+bool([]) # => False
+bool({}) # => False
+
+
+####################################################
+## 2. Proměnné a kolekce
+####################################################
+
+# Python má funkci print
+print("Jsem 3. Python 3.")
+
+# Proměnné není třeba deklarovat před přiřazením
+# Konvence je používat male_pismo_s_podtrzitky
+nazev_promenne = 5
+nazev_promenne # => 5
+# Názvy proměnných mohou obsahovat i UTF8 znaky
+název_proměnné = 5
+
+# Přístup k předtím nepoužité proměnné vyvolá výjimku
+# Odchytávání vyjímek - viz další kapitola
+neznama_promenna # Vyhodí NameError
+
+# Seznam se používá pro ukládání sekvencí
+sez = []
+# Lze ho rovnou naplnit
+jiny_seznam = [4, 5, 6]
+
+# Na konec seznamu se přidává pomocí append
+sez.append(1) # sez je nyní [1]
+sez.append(2) # sez je nyní [1, 2]
+sez.append(4) # sez je nyní [1, 2, 4]
+sez.append(3) # sez je nyní [1, 2, 4, 3]
+# Z konce se odebírá se pomocí pop
+sez.pop() # => 3 a sez je nyní [1, 2, 4]
+# Vložme trojku zpátky
+sez.append(3) # sez je nyní znovu [1, 2, 4, 3]
+
+# Přístup k prvkům funguje jako v poli
+sez[0] # => 1
+# Mínus počítá odzadu (-1 je poslední prvek)
+sez[-1] # => 3
+
+# Přístup mimo seznam vyhodí IndexError
+sez[4] # Vyhodí IndexError
+
+# Pomocí řezů lze ze seznamu vybírat různé intervaly
+# (pro matematiky: jedná se o uzavřený/otevřený interval)
+sez[1:3] # => [2, 4]
+# Odříznutí začátku
+sez[2:] # => [4, 3]
+# Odříznutí konce
+sez[:3] # => [1, 2, 4]
+# Vybrání každého druhého prvku
+sez[::2] # =>[1, 4]
+# Vrácení seznamu v opačném pořadí
+sez[::-1] # => [3, 4, 2, 1]
+# Lze použít jakoukoliv kombinaci parametrů pro vytvoření složitějšího řezu
+# sez[zacatek:konec:krok]
+
+# Odebírat prvky ze seznamu lze pomocí del
+del sez[2] # sez je nyní [1, 2, 3]
+
+# Seznamy můžete sčítat
+# Hodnoty sez a jiny_seznam přitom nejsou změněny
+sez + jiny_seznam # => [1, 2, 3, 4, 5, 6]
+
+# Spojit seznamy lze pomocí extend
+sez.extend(jiny_seznam) # sez je nyní [1, 2, 3, 4, 5, 6]
+
+# Kontrola, jestli prvek v seznamu existuje, se provádí pomocí in
+1 in sez # => True
+
+# Délku seznamu lze zjistit pomocí len
+len(sez) # => 6
+
+
+# N-tice je jako seznam, ale je neměnná
+ntice = (1, 2, 3)
+ntice[0] # => 1
+ntice[0] = 3 # Vyhodí TypeError
+
+# S n-ticemi lze dělat většinu operací, jako se seznamy
+len(ntice) # => 3
+ntice + (4, 5, 6) # => (1, 2, 3, 4, 5, 6)
+ntice[:2] # => (1, 2)
+2 in ntice # => True
+
+# N-tice (nebo seznamy) lze rozbalit do proměnných jedním přiřazením
+a, b, c = (1, 2, 3) # a je nyní 1, b je nyní 2 a c je nyní 3
+# N-tice jsou vytvářeny automaticky, když vynecháte závorky
+d, e, f = 4, 5, 6
+# Prohození proměnných je tak velmi snadné
+e, d = d, e # d je nyní 5, e je nyní 4
+
+
+# Slovníky ukládají klíče a hodnoty
+prazdny_slovnik = {}
+# Lze je také rovnou naplnit
+slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
+
+# Přistupovat k hodnotám lze pomocí []
+slovnik["jedna"] # => 1
+
+# Všechny klíče dostaneme pomocí keys() jako iterovatelný objekt. Nyní ještě
+# potřebujeme obalit volání v list(), abychom dostali seznam. To rozebereme
+# později. Pozor, že jakékoliv pořadí klíčů není garantováno - může být různé.
+list(slovnik.keys()) # => ["dva", "jedna", "tři"]
+
+# Všechny hodnoty opět jako iterovatelný objekt získáme pomocí values(). Opět
+# tedy potřebujeme použít list(), abychom dostali seznam. Stejně jako
+# v předchozím případě, pořadí není garantováno a může být různé
+list(slovnik.values()) # => [3, 2, 1]
+
+# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost klíče
+"jedna" in slovnik # => True
+1 in slovnik # => False
+
+# Přístup k neexistujícímu klíči vyhodí KeyError
+slovnik["čtyři"] # Vyhodí KeyError
+
+# Metoda get() funguje podobně jako [], ale vrátí None místo vyhození KeyError
+slovnik.get("jedna") # => 1
+slovnik.get("čtyři") # => None
+# Metodě get() lze předat i výchozí hodnotu místo None
+slovnik.get("jedna", 4) # => 1
+slovnik.get("čtyři", 4) # => 4
+
+# metoda setdefault() vloží prvek do slovníku pouze pokud tam takový klíč není
+slovnik.setdefault("pět", 5) # slovnik["pět"] je nastaven na 5
+slovnik.setdefault("pět", 6) # slovnik["pět"] je pořád 5
+
+# Přidání nové hodnoty do slovníku
+slovnik["čtyři"] = 4
+# Hromadně aktualizovat nebo přidat data lze pomocí update(), parametrem je opět slovník
+slovnik.update({"čtyři": 4}) # slovnik je nyní {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3, "čtyři": 4, "pět": 5}
+
+# Odebírat ze slovníku dle klíče lze pomocí del
+del slovnik["jedna"] # odebere klíč "jedna" ze slovnik
+
+
+# Množiny ukládají ... překvapivě množiny
+prazdna_mnozina = set()
+# Také je lze rovnou naplnit. A ano, budou se vám plést se slovníky. Bohužel.
+mnozina = {1, 1, 2, 2, 3, 4} # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4}
+
+# Přidání položky do množiny
+mnozina.add(5) # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4, 5}
+
+# Průnik lze udělat pomocí operátoru &
+jina_mnozina = {3, 4, 5, 6}
+mnozina & jina_mnozina # => {3, 4, 5}
+
+# Sjednocení pomocí operátoru |
+mnozina | jina_mnozina # => {1, 2, 3, 4, 5, 6}
+
+# Rozdíl pomocí operátoru -
+{1, 2, 3, 4} - {2, 3, 5} # => {1, 4}
+
+# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost prvku v množině
+2 in mnozina # => True
+9 in mnozina # => False
+
+
+####################################################
+## 3. Řízení toku programu, cykly
+####################################################
+
+# Vytvořme si proměnnou
+promenna = 5
+
+# Takto vypadá podmínka. Na odsazení v Pythonu záleží!
+# Vypíše "proměnná je menší než 10".
+if promenna > 10:
+ print("proměnná je velká jak Rusko")
+elif promenna < 10: # Část elif je nepovinná
+ print("proměnná je menší než 10")
+else: # Část else je také nepovinná
+ print("proměnná je právě 10")
+
+
+"""
+Smyčka for umí iterovat (nejen) přes seznamy
+vypíše:
+ pes je savec
+ kočka je savec
+ myš je savec
+"""
+for zvire in ["pes", "kočka", "myš"]:
+ # Můžete použít formát pro složení řetězce
+ print("{} je savec".format(zvire))
+
+"""
+range(cislo) vrací iterovatelný objekt čísel od 0 do cislo
+vypíše:
+ 0
+ 1
+ 2
+ 3
+"""
+for i in range(4):
+ print(i)
+
+"""
+range(spodni_limit, horni_limit) vrací iterovatelný objekt čísel mezi limity
+vypíše:
+ 4
+ 5
+ 6
+ 7
+"""
+for i in range(4, 8):
+ print(i)
+
+"""
+Smyčka while se opakuje, dokud je podmínka splněna.
+vypíše:
+ 0
+ 1
+ 2
+ 3
+"""
+x = 0
+while x < 4:
+ print(x)
+ x += 1 # Zkrácený zápis x = x + 1. Pozor, žádné x++ neexisuje.
+
+
+# Výjimky lze ošetřit pomocí bloku try/except(/else/finally)
+try:
+ # Pro vyhození výjimky použijte raise
+ raise IndexError("Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.")
+except IndexError as e:
+ print("Nastala chyba: {}".format(e))
+ # Vypíše: Nastala chyba: Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.
+except (TypeError, NameError): # Více výjimek lze zachytit najednou
+ pass # Pass znamená nedělej nic - nepříliš vhodný způsob ošetření chyb
+else: # Volitelný blok else musí být až za bloky except
+ print("OK!") # Vypíše OK! v případě, že nenastala žádná výjimka
+finally: # Blok finally se spustí nakonec za všech okolností
+ print("Uvolníme zdroje, uzavřeme soubory...")
+
+# Místo try/finally lze použít with pro automatické uvolnění zdrojů
+with open("soubor.txt") as soubor:
+ for radka in soubor:
+ print(radka)
+
+# Python běžně používá iterovatelné objekty, což je prakticky cokoliv,
+# co lze považovat za sekvenci. Například to, co vrací metoda range(),
+# nebo otevřený soubor, jsou iterovatelné objekty.
+
+slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
+iterovatelny_objekt = slovnik.keys()
+print(iterovatelny_objekt) # => dict_keys(["jedna", "dva", "tři"]). Toto je iterovatelný objekt.
+
+# Můžeme použít cyklus for na jeho projití
+for klic in iterovatelny_objekt:
+ print(klic) # vypíše postupně: jedna, dva, tři
+
+# Ale nelze přistupovat k prvkům pod jejich indexem
+iterovatelny_objekt[1] # Vyhodí TypeError
+
+# Všechny položky iterovatelného objektu lze získat jako seznam pomocí list()
+list(slovnik.keys()) # => ["jedna", "dva", "tři"]
+
+# Z iterovatelného objektu lze vytvořit iterátor
+iterator = iter(iterovatelny_objekt)
+
+# Iterátor je objekt, který si pamatuje stav v rámci svého iterovatelného objektu
+# Další hodnotu dostaneme voláním next()
+next(iterator) # => "jedna"
+
+# Iterátor si udržuje svůj stav v mezi jednotlivými voláními next()
+next(iterator) # => "dva"
+next(iterator) # => "tři"
+
+# Jakmile interátor vrátí všechna svá data, vyhodí výjimku StopIteration
+next(iterator) # Vyhodí StopIteration
+
+
+####################################################
+## 4. Funkce
+####################################################
+
+# Pro vytvoření nové funkce použijte def
+def secist(x, y):
+ print("x je {} a y je {}".format(x, y))
+ return x + y # Hodnoty se vrací pomocí return
+
+# Volání funkce s parametry
+secist(5, 6) # => Vypíše "x je 5 a y je 6" a vrátí 11
+
+# Jiný způsob, jak volat funkci, je použít pojmenované argumenty
+secist(y=6, x=5) # Pojmenované argumenty můžete předat v libovolném pořadí
+
+# Lze definovat funkce s proměnným počtem (pozičních) argumentů
+def vrat_argumenty(*argumenty):
+ return argumenty
+
+vrat_argumenty(1, 2, 3) # => (1, 2, 3)
+
+# Lze definovat také funkce s proměnným počtem pojmenovaných argumentů
+def vrat_pojmenovane_argumenty(**pojmenovane_argumenty):
+ return pojmenovane_argumenty
+
+vrat_pojmenovane_argumenty(kdo="se bojí", nesmi="do lesa")
+# => {"kdo": "se bojí", "nesmi": "do lesa"}
+
+
+# Pokud chcete, lze použít obojí najednou
+# Konvence je používat pro tyto účely názvy *args a **kwargs
+def vypis_vse(*args, **kwargs):
+ print(args, kwargs) # print() vypíše všechny své parametry oddělené mezerou
+
+vypis_vse(1, 2, a=3, b=4) # Vypíše: (1, 2) {"a": 3, "b": 4}
+
+# * nebo ** lze použít k rozbalení N-tic nebo slovníků!
+ntice = (1, 2, 3, 4)
+slovnik = {"a": 3, "b": 4}
+vypis_vse(ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse((1, 2, 3, 4)) – jeden parametr, N-tice
+vypis_vse(*ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4)
+vypis_vse(**slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(a=3, b=4)
+vypis_vse(*ntice, **slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4, a=3, b=4)
+
+
+# Viditelnost proměnných - vytvořme si globální proměnnou x
+x = 5
+
+def nastavX(cislo):
+ # Lokální proměnná x překryje globální x
+ x = cislo # => 43
+ print(x) # => 43
+
+def nastavGlobalniX(cislo):
+ global x
+ print(x) # => 5
+ x = cislo # Nastaví globální proměnnou x na 6
+ print(x) # => 6
+
+nastavX(43)
+nastavGlobalniX(6)
+
+
+# Funkce jsou first-class objekty
+def vyrobit_scitacku(pricitane_cislo):
+ def scitacka(x):
+ return x + pricitane_cislo
+ return scitacka
+
+pricist_10 = vyrobit_scitacku(10)
+pricist_10(3) # => 13
+
+# Klíčové slovo lambda vytvoří anonymní funkci
+(lambda parametr: parametr > 2)(3) # => True
+
+# Lze použít funkce map() a filter() z funkcionálního programování
+map(pricist_10, [1, 2, 3])
+# =>