mirror of
https://github.com/adambard/learnxinyminutes-docs.git
synced 2024-11-30 14:58:04 +03:00
648 lines
20 KiB
Markdown
648 lines
20 KiB
Markdown
---
|
||
language: python3
|
||
contributors:
|
||
- ["Louie Dinh", "http://pythonpracticeprojects.com"]
|
||
- ["Steven Basart", "http://github.com/xksteven"]
|
||
- ["Andre Polykanine", "https://github.com/Oire"]
|
||
- ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
|
||
translators:
|
||
- ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
|
||
filename: learnpython3-cz.py
|
||
lang: cs-cz
|
||
---
|
||
|
||
Python byl vytvořen Guidem Van Rossum v raných 90. letech. Nyní je jedním z nejpopulárnějších jazyků.
|
||
Zamiloval jsem si Python pro jeho syntaktickou čistotu - je to vlastně spustitelný pseudokód.
|
||
|
||
Vaše zpětná vazba je vítána! Můžete mě zastihnout na [@louiedinh](http://twitter.com/louiedinh) nebo louiedinh [at] [email od googlu] anglicky,
|
||
autora českého překladu pak na [@tbedrich](http://twitter.com/tbedrich) nebo ja [at] tbedrich.cz
|
||
|
||
Poznámka: Tento článek je zaměřen na Python 3. Zde se můžete [naučit starší Python 2.7](http://learnxinyminutes.com/docs/python/).
|
||
|
||
```python
|
||
|
||
# Jednořádkový komentář začíná křížkem
|
||
|
||
""" Víceřádkové komentáře používají tři uvozovky nebo apostrofy
|
||
a jsou často využívány jako dokumentační komentáře k metodám
|
||
"""
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 1. Primitivní datové typy a operátory
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Čísla
|
||
3 # => 3
|
||
|
||
# Aritmetické operace se chovají běžným způsobem
|
||
1 + 1 # => 2
|
||
8 - 1 # => 7
|
||
10 * 2 # => 20
|
||
|
||
# Až na dělení, které vrací desetinné číslo
|
||
35 / 5 # => 7.0
|
||
|
||
# Při celočíselném dělení je desetinná část oříznuta (pro kladná i záporná čísla)
|
||
5 // 3 # => 1
|
||
5.0 // 3.0 # => 1.0 # celočíselně dělit lze i desetinným číslem
|
||
-5 // 3 # => -2
|
||
-5.0 // 3.0 # => -2.0
|
||
|
||
# Pokud použijete desetinné číslo, výsledek je jím také
|
||
3 * 2.0 # => 6.0
|
||
|
||
# Modulo
|
||
7 % 3 # => 1
|
||
|
||
# Mocnění (x na y-tou)
|
||
2**4 # => 16
|
||
|
||
# Pro vynucení priority použijte závorky
|
||
(1 + 3) * 2 # => 8
|
||
|
||
# Logické hodnoty
|
||
True
|
||
False
|
||
|
||
# Negace se provádí pomocí not
|
||
not True # => False
|
||
not False # => True
|
||
|
||
# Logické operátory
|
||
# U operátorů záleží na velikosti písmen
|
||
True and False # => False
|
||
False or True # => True
|
||
|
||
# Používání logických operátorů s čísly
|
||
0 and 2 # => 0
|
||
-5 or 0 # => -5
|
||
|
||
# Při porovnání s boolean hodnotou nepoužívejte operátor rovnosti "==".
|
||
# Stejně jako u hodnoty None.
|
||
# Viz PEP8: https://www.python.org/dev/peps/pep-0008/
|
||
0 is False # => True
|
||
2 is True # => False
|
||
1 is True # => True
|
||
|
||
# Rovnost je ==
|
||
1 == 1 # => True
|
||
2 == 1 # => False
|
||
|
||
# Nerovnost je !=
|
||
1 != 1 # => False
|
||
2 != 1 # => True
|
||
|
||
# Další porovnání
|
||
1 < 10 # => True
|
||
1 > 10 # => False
|
||
2 <= 2 # => True
|
||
2 >= 2 # => True
|
||
|
||
# Porovnání se dají řetězit!
|
||
1 < 2 < 3 # => True
|
||
2 < 3 < 2 # => False
|
||
|
||
|
||
# Řetězce používají " nebo ' a mohou obsahovat unicode znaky
|
||
"Toto je řetězec."
|
||
'Toto je také řetězec.'
|
||
|
||
# Řetězce se také dají slučovat
|
||
"Hello " + "world!" # => "Hello world!"
|
||
# Dají se spojovat i bez '+'
|
||
"Hello " "world!" # => "Hello world!"
|
||
|
||
# Řetězec lze považovat za seznam znaků
|
||
"Toto je řetězec"[0] # => 'T'
|
||
|
||
# .format lze použít ke skládání řetězců
|
||
"{} mohou být {}".format("řetězce", "skládány")
|
||
|
||
# Formátovací argumenty můžete opakovat
|
||
"{0} {1} stříkaček stříkalo přes {0} {1} střech".format("tři sta třicet tři", "stříbrných")
|
||
# => "tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech"
|
||
|
||
# Pokud nechcete počítat, můžete použít pojmenované argumenty
|
||
"{jmeno} si dal {jidlo}".format(jmeno="Franta", jidlo="guláš") # => "Franta si dal guláš"
|
||
|
||
# Pokud zároveň potřebujete podporovat Python 2.5 a nižší, můžete použít starší způsob formátování
|
||
"%s se dají %s jako v %s" % ("řetězce", "skládat", "jazyce C")
|
||
|
||
|
||
# None je objekt (jinde NULL, nil, ...)
|
||
None # => None
|
||
|
||
# Pokud porovnáváte něco s None, nepoužívejte operátor rovnosti "==",
|
||
# použijte raději operátor "is", který testuje identitu.
|
||
"něco" is None # => False
|
||
None is None # => True
|
||
|
||
# None, 0, a prázdný řetězec/seznam/N-tice/slovník/množina se vyhodnotí jako False
|
||
# Vše ostatní se vyhodnotí jako True
|
||
bool(0) # => False
|
||
bool("") # => False
|
||
bool([]) # => False
|
||
bool(tuple()) # => False
|
||
bool({}) # => False
|
||
bool(set()) # => False
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 2. Proměnné a kolekce
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Python má funkci print
|
||
print("Jsem 3. Python 3.")
|
||
|
||
# Proměnné není třeba deklarovat před přiřazením
|
||
# Konvence je používat male_pismo_s_podtrzitky
|
||
nazev_promenne = 5
|
||
nazev_promenne # => 5
|
||
# Názvy proměnných mohou obsahovat i unicode znaky, ale nedělejte to.
|
||
# Viz PEP 3131 -- Supporting Non-ASCII Identifiers:
|
||
# https://www.python.org/dev/peps/pep-3131/
|
||
název_proměnné = 5
|
||
|
||
# Přístup k předtím nedefinované proměnné vyvolá výjimku
|
||
# Odchytávání vyjímek - viz další kapitola
|
||
neznama_promenna # Vyhodí NameError
|
||
|
||
# Seznam se používá pro ukládání sekvencí
|
||
sez = []
|
||
# Lze ho rovnou naplnit
|
||
jiny_seznam = [4, 5, 6]
|
||
|
||
# Na konec seznamu se přidává pomocí append
|
||
sez.append(1) # sez je nyní [1]
|
||
sez.append(2) # sez je nyní [1, 2]
|
||
sez.append(4) # sez je nyní [1, 2, 4]
|
||
sez.append(3) # sez je nyní [1, 2, 4, 3]
|
||
# Z konce se odebírá se pomocí pop
|
||
sez.pop() # => 3 a sez je nyní [1, 2, 4]
|
||
# Vložme trojku zpátky
|
||
sez.append(3) # sez je nyní znovu [1, 2, 4, 3]
|
||
|
||
# Přístup k prvkům funguje jako v poli
|
||
sez[0] # => 1
|
||
# Mínus počítá odzadu (-1 je poslední prvek)
|
||
sez[-1] # => 3
|
||
|
||
# Přístup mimo seznam vyhodí IndexError
|
||
sez[4] # Vyhodí IndexError
|
||
|
||
# Pomocí řezů lze ze seznamu vybírat různé intervaly
|
||
# (pro matematiky: jedná se o uzavřený/otevřený interval)
|
||
sez[1:3] # => [2, 4]
|
||
# Odříznutí začátku
|
||
sez[2:] # => [4, 3]
|
||
# Odříznutí konce
|
||
sez[:3] # => [1, 2, 4]
|
||
# Vybrání každého druhého prvku
|
||
sez[::2] # =>[1, 4]
|
||
# Vrácení seznamu v opačném pořadí
|
||
sez[::-1] # => [3, 4, 2, 1]
|
||
# Lze použít jakoukoliv kombinaci parametrů pro vytvoření složitějšího řezu
|
||
# sez[zacatek:konec:krok]
|
||
|
||
# Odebírat prvky ze seznamu lze pomocí del
|
||
del sez[2] # sez je nyní [1, 2, 3]
|
||
|
||
# Seznamy můžete slučovat
|
||
# Hodnoty sez a jiny_seznam přitom nejsou změněny
|
||
sez + jiny_seznam # => [1, 2, 3, 4, 5, 6]
|
||
|
||
# Spojit seznamy lze pomocí extend
|
||
sez.extend(jiny_seznam) # sez je nyní [1, 2, 3, 4, 5, 6]
|
||
|
||
# Kontrola, jestli prvek v seznamu existuje, se provádí pomocí in
|
||
1 in sez # => True
|
||
|
||
# Délku seznamu lze zjistit pomocí len
|
||
len(sez) # => 6
|
||
|
||
|
||
# N-tice je jako seznam, ale je neměnná
|
||
ntice = (1, 2, 3)
|
||
ntice[0] # => 1
|
||
ntice[0] = 3 # Vyhodí TypeError
|
||
|
||
# S n-ticemi lze dělat většinu operací, jako se seznamy
|
||
len(ntice) # => 3
|
||
ntice + (4, 5, 6) # => (1, 2, 3, 4, 5, 6)
|
||
ntice[:2] # => (1, 2)
|
||
2 in ntice # => True
|
||
|
||
# N-tice (nebo seznamy) lze rozbalit do proměnných jedním přiřazením
|
||
a, b, c = (1, 2, 3) # a je nyní 1, b je nyní 2 a c je nyní 3
|
||
# N-tice jsou vytvářeny automaticky, když vynecháte závorky
|
||
d, e, f = 4, 5, 6
|
||
# Prohození proměnných je tak velmi snadné
|
||
e, d = d, e # d je nyní 5, e je nyní 4
|
||
|
||
|
||
# Slovníky ukládají klíče a hodnoty
|
||
prazdny_slovnik = {}
|
||
# Lze je také rovnou naplnit
|
||
slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
|
||
|
||
# Přistupovat k hodnotám lze pomocí []
|
||
slovnik["jedna"] # => 1
|
||
|
||
# Všechny klíče dostaneme pomocí keys() jako iterovatelný objekt. Nyní ještě
|
||
# potřebujeme obalit volání v list(), abychom dostali seznam. To rozebereme
|
||
# později. Pozor, že jakékoliv pořadí klíčů není garantováno - může být různé.
|
||
list(slovnik.keys()) # => ["dva", "jedna", "tři"]
|
||
|
||
# Všechny hodnoty opět jako iterovatelný objekt získáme pomocí values(). Opět
|
||
# tedy potřebujeme použít list(), abychom dostali seznam. Stejně jako
|
||
# v předchozím případě, pořadí není garantováno a může být různé
|
||
list(slovnik.values()) # => [3, 2, 1]
|
||
|
||
# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost klíče
|
||
"jedna" in slovnik # => True
|
||
1 in slovnik # => False
|
||
|
||
# Přístup k neexistujícímu klíči vyhodí KeyError
|
||
slovnik["čtyři"] # Vyhodí KeyError
|
||
|
||
# Metoda get() funguje podobně jako [], ale vrátí None místo vyhození KeyError
|
||
slovnik.get("jedna") # => 1
|
||
slovnik.get("čtyři") # => None
|
||
# Metodě get() lze předat i výchozí hodnotu místo None
|
||
slovnik.get("jedna", 4) # => 1
|
||
slovnik.get("čtyři", 4) # => 4
|
||
|
||
# metoda setdefault() vloží prvek do slovníku pouze pokud tam takový klíč není
|
||
slovnik.setdefault("pět", 5) # slovnik["pět"] je nastaven na 5
|
||
slovnik.setdefault("pět", 6) # slovnik["pět"] je pořád 5
|
||
|
||
# Přidání nové hodnoty do slovníku
|
||
slovnik["čtyři"] = 4
|
||
# Hromadně aktualizovat nebo přidat data lze pomocí update(), parametrem je opět slovník
|
||
slovnik.update({"čtyři": 4}) # slovnik je nyní {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3, "čtyři": 4, "pět": 5}
|
||
|
||
# Odebírat ze slovníku dle klíče lze pomocí del
|
||
del slovnik["jedna"] # odebere klíč "jedna" ze slovnik
|
||
|
||
|
||
# Množiny ukládají ... překvapivě množiny
|
||
prazdna_mnozina = set()
|
||
# Také je lze rovnou naplnit. A ano, budou se vám plést se slovníky. Bohužel.
|
||
mnozina = {1, 1, 2, 2, 3, 4} # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4}
|
||
|
||
# Přidání položky do množiny
|
||
mnozina.add(5) # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4, 5}
|
||
|
||
# Průnik lze udělat pomocí operátoru &
|
||
jina_mnozina = {3, 4, 5, 6}
|
||
mnozina & jina_mnozina # => {3, 4, 5}
|
||
|
||
# Sjednocení pomocí operátoru |
|
||
mnozina | jina_mnozina # => {1, 2, 3, 4, 5, 6}
|
||
|
||
# Rozdíl pomocí operátoru -
|
||
{1, 2, 3, 4} - {2, 3, 5} # => {1, 4}
|
||
|
||
# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost prvku v množině
|
||
2 in mnozina # => True
|
||
9 in mnozina # => False
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 3. Řízení toku programu, cykly
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Vytvořme si proměnnou
|
||
promenna = 5
|
||
|
||
# Takto vypadá podmínka. Na odsazení v Pythonu záleží!
|
||
# Vypíše "proměnná je menší než 10".
|
||
if promenna > 10:
|
||
print("proměnná je velká jak Rusko")
|
||
elif promenna < 10: # Část elif je nepovinná
|
||
print("proměnná je menší než 10")
|
||
else: # Část else je také nepovinná
|
||
print("proměnná je právě 10")
|
||
|
||
|
||
"""
|
||
Smyčka for umí iterovat (nejen) přes seznamy
|
||
vypíše:
|
||
pes je savec
|
||
kočka je savec
|
||
myš je savec
|
||
"""
|
||
for zvire in ["pes", "kočka", "myš"]:
|
||
# Můžete použít formát pro složení řetězce
|
||
print("{} je savec".format(zvire))
|
||
|
||
"""
|
||
range(cislo) vrací iterovatelný objekt čísel od 0 do cislo
|
||
vypíše:
|
||
0
|
||
1
|
||
2
|
||
3
|
||
"""
|
||
for i in range(4):
|
||
print(i)
|
||
|
||
"""
|
||
range(spodni_limit, horni_limit) vrací iterovatelný objekt čísel mezi limity
|
||
vypíše:
|
||
4
|
||
5
|
||
6
|
||
7
|
||
"""
|
||
for i in range(4, 8):
|
||
print(i)
|
||
|
||
"""
|
||
Smyčka while se opakuje, dokud je podmínka splněna.
|
||
vypíše:
|
||
0
|
||
1
|
||
2
|
||
3
|
||
"""
|
||
x = 0
|
||
while x < 4:
|
||
print(x)
|
||
x += 1 # Zkrácený zápis x = x + 1. Pozor, žádné x++ neexisuje.
|
||
|
||
|
||
# Výjimky lze ošetřit pomocí bloku try/except(/else/finally)
|
||
try:
|
||
# Pro vyhození výjimky použijte raise
|
||
raise IndexError("Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.")
|
||
except IndexError as e:
|
||
print("Nastala chyba: {}".format(e))
|
||
# Vypíše: Nastala chyba: Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.
|
||
except (TypeError, NameError): # Více výjimek lze zachytit najednou
|
||
pass # Pass znamená nedělej nic - nepříliš vhodný způsob ošetření chyb
|
||
else: # Volitelný blok else musí být až za bloky except
|
||
print("OK!") # Vypíše OK! v případě, že nenastala žádná výjimka
|
||
finally: # Blok finally se spustí nakonec za všech okolností
|
||
print("Uvolníme zdroje, uzavřeme soubory...")
|
||
|
||
# Místo try/finally lze použít with pro automatické uvolnění zdrojů
|
||
with open("soubor.txt") as soubor:
|
||
for radka in soubor:
|
||
print(radka)
|
||
|
||
# Python běžně používá iterovatelné objekty, což je prakticky cokoliv,
|
||
# co lze považovat za sekvenci. Například to, co vrací metoda range(),
|
||
# nebo otevřený soubor, jsou iterovatelné objekty.
|
||
|
||
slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
|
||
iterovatelny_objekt = slovnik.keys()
|
||
print(iterovatelny_objekt) # => dict_keys(["jedna", "dva", "tři"]). Toto je iterovatelný objekt.
|
||
|
||
# Můžeme použít cyklus for na jeho projití
|
||
for klic in iterovatelny_objekt:
|
||
print(klic) # vypíše postupně: jedna, dva, tři
|
||
|
||
# Ale nelze přistupovat k prvkům pod jejich indexem
|
||
iterovatelny_objekt[1] # Vyhodí TypeError
|
||
|
||
# Všechny položky iterovatelného objektu lze získat jako seznam pomocí list()
|
||
list(slovnik.keys()) # => ["jedna", "dva", "tři"]
|
||
|
||
# Z iterovatelného objektu lze vytvořit iterátor
|
||
iterator = iter(iterovatelny_objekt)
|
||
|
||
# Iterátor je objekt, který si pamatuje stav v rámci svého iterovatelného objektu
|
||
# Další hodnotu dostaneme voláním next()
|
||
next(iterator) # => "jedna"
|
||
|
||
# Iterátor si udržuje svůj stav v mezi jednotlivými voláními next()
|
||
next(iterator) # => "dva"
|
||
next(iterator) # => "tři"
|
||
|
||
# Jakmile interátor vrátí všechna svá data, vyhodí výjimku StopIteration
|
||
next(iterator) # Vyhodí StopIteration
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 4. Funkce
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Pro vytvoření nové funkce použijte klíčové slovo def
|
||
def secist(x, y):
|
||
print("x je {} a y je {}".format(x, y))
|
||
return x + y # Hodnoty se vrací pomocí return
|
||
|
||
# Volání funkce s parametry
|
||
secist(5, 6) # => Vypíše "x je 5 a y je 6" a vrátí 11
|
||
|
||
# Jiný způsob, jak volat funkci, je použít pojmenované argumenty
|
||
secist(y=6, x=5) # Pojmenované argumenty můžete předat v libovolném pořadí
|
||
|
||
# Lze definovat funkce s proměnným počtem (pozičních) argumentů
|
||
def vrat_argumenty(*argumenty):
|
||
return argumenty
|
||
|
||
vrat_argumenty(1, 2, 3) # => (1, 2, 3)
|
||
|
||
# Lze definovat také funkce s proměnným počtem pojmenovaných argumentů
|
||
def vrat_pojmenovane_argumenty(**pojmenovane_argumenty):
|
||
return pojmenovane_argumenty
|
||
|
||
vrat_pojmenovane_argumenty(kdo="se bojí", nesmi="do lesa")
|
||
# => {"kdo": "se bojí", "nesmi": "do lesa"}
|
||
|
||
|
||
# Pokud chcete, lze použít obojí najednou
|
||
# Konvence je používat pro tyto účely názvy *args a **kwargs
|
||
def vypis_vse(*args, **kwargs):
|
||
print(args, kwargs) # print() vypíše všechny své parametry oddělené mezerou
|
||
|
||
vypis_vse(1, 2, a=3, b=4) # Vypíše: (1, 2) {"a": 3, "b": 4}
|
||
|
||
# * nebo ** lze použít k rozbalení N-tic nebo slovníků!
|
||
ntice = (1, 2, 3, 4)
|
||
slovnik = {"a": 3, "b": 4}
|
||
vypis_vse(ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse((1, 2, 3, 4)) – jeden parametr, N-tice
|
||
vypis_vse(*ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4)
|
||
vypis_vse(**slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(a=3, b=4)
|
||
vypis_vse(*ntice, **slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4, a=3, b=4)
|
||
|
||
|
||
# Viditelnost proměnných - vytvořme si globální proměnnou x
|
||
x = 5
|
||
|
||
def nastavX(cislo):
|
||
# Lokální proměnná x překryje globální x
|
||
x = cislo # => 43
|
||
print(x) # => 43
|
||
|
||
def nastavGlobalniX(cislo):
|
||
global x
|
||
print(x) # => 5
|
||
x = cislo # Nastaví globální proměnnou x na 6
|
||
print(x) # => 6
|
||
|
||
nastavX(43)
|
||
nastavGlobalniX(6)
|
||
|
||
|
||
# Funkce jsou first-class objekty
|
||
def vyrobit_scitacku(pricitane_cislo):
|
||
def scitacka(x):
|
||
return x + pricitane_cislo
|
||
return scitacka
|
||
|
||
pricist_10 = vyrobit_scitacku(10)
|
||
pricist_10(3) # => 13
|
||
|
||
# Klíčové slovo lambda vytvoří anonymní funkci
|
||
(lambda parametr: parametr > 2)(3) # => True
|
||
|
||
# Lze použít funkce map() a filter() z funkcionálního programování
|
||
map(pricist_10, [1, 2, 3])
|
||
# => <map object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [11, 12, 13]
|
||
filter(lambda x: x > 5, [3, 4, 5, 6, 7])
|
||
# => <filter object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [6, 7]
|
||
|
||
# S generátorovou notací lze dosáhnout podobných výsledků, ale vrací seznam
|
||
[pricist_10(i) for i in [1, 2, 3]] # => [11, 12, 13]
|
||
[x for x in [3, 4, 5, 6, 7] if x > 5] # => [6, 7]
|
||
# Generátorová notace funguje i pro slovníky
|
||
{x: x**2 for x in range(1, 5)} # => {1: 1, 2: 4, 3: 9, 4: 16}
|
||
# A také pro množiny
|
||
{pismeno for pismeno in "abeceda"} # => {"d", "a", "c", "e", "b"}
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 5. Třídy
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Třída Clovek je potomkem (dědí od) třídy object
|
||
class Clovek(object):
|
||
|
||
# Atribut třídy - je sdílený všemi instancemi
|
||
druh = "H. sapiens"
|
||
|
||
# Toto je kostruktor. Je volán, když vytváříme instanci třídy. Dvě
|
||
# podtržítka na začátku a na konci značí, že se jedná o atribut nebo
|
||
# objekt využívaný Pythonem ke speciálním účelům, ale můžete sami
|
||
# definovat jeho chování. Metody jako __init__, __str__, __repr__
|
||
# a další se nazývají "magické metody". Nikdy nepoužívejte toto
|
||
# speciální pojmenování pro běžné metody.
|
||
def __init__(self, jmeno):
|
||
# Přiřazení parametru do atributu instance jmeno
|
||
self.jmeno = jmeno
|
||
|
||
# Metoda instance - všechny metody instance mají "self" jako první parametr
|
||
def rekni(self, hlaska):
|
||
return "{jmeno}: {hlaska}".format(jmeno=self.jmeno, hlaska=hlaska)
|
||
|
||
# Metoda třídy - sdílená všemi instancemi
|
||
# Dostává jako první parametr třídu, na které je volána
|
||
@classmethod
|
||
def vrat_druh(cls):
|
||
return cls.druh
|
||
|
||
# Statická metoda je volána bez reference na třídu nebo instanci
|
||
@staticmethod
|
||
def odkaslej_si():
|
||
return "*ehm*"
|
||
|
||
|
||
# Vytvoření instance
|
||
d = Clovek(jmeno="David")
|
||
a = Clovek("Adéla")
|
||
print(d.rekni("ahoj")) # Vypíše: "David: ahoj"
|
||
print(a.rekni("nazdar")) # Vypíše: "Adéla: nazdar"
|
||
|
||
# Volání třídní metody
|
||
d.vrat_druh() # => "H. sapiens"
|
||
|
||
# Změna atributu třídy
|
||
Clovek.druh = "H. neanderthalensis"
|
||
d.vrat_druh() # => "H. neanderthalensis"
|
||
a.vrat_druh() # => "H. neanderthalensis"
|
||
|
||
# Volání statické metody
|
||
Clovek.odkaslej_si() # => "*ehm*"
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 6. Moduly
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Lze importovat moduly
|
||
import math
|
||
print(math.sqrt(16.0)) # => 4.0
|
||
|
||
# Lze také importovat pouze vybrané funkce z modulu
|
||
from math import ceil, floor
|
||
print(ceil(3.7)) # => 4.0
|
||
print(floor(3.7)) # => 3.0
|
||
|
||
# Můžete také importovat všechny funkce z modulu, ale radši to nedělejte
|
||
from math import *
|
||
|
||
# Můžete si přejmenovat modul při jeho importu
|
||
import math as m
|
||
math.sqrt(16) == m.sqrt(16) # => True
|
||
|
||
# Modul v Pythonu není nic jiného, než obyčejný soubor .py
|
||
# Můžete si napsat vlastní a prostě ho importovat podle jména
|
||
from muj_modul import moje_funkce # Nyní vyhodí ImportError - muj_modul neexistuje
|
||
|
||
# Funkcí dir() lze zjistit, co modul obsahuje
|
||
import math
|
||
dir(math)
|
||
|
||
|
||
####################################################
|
||
## 7. Pokročilé
|
||
####################################################
|
||
|
||
# Generátory jsou funkce, které místo return obsahují yield
|
||
def nasobicka_2(sekvence):
|
||
for i in sekvence:
|
||
print("Zpracovávám číslo {}".format(i))
|
||
yield 2 * i
|
||
|
||
# Generátor generuje hodnoty postupně, jak jsou potřeba. Místo toho, aby vrátil
|
||
# celou sekvenci s prvky vynásobenými dvěma, provádí jeden výpočet v každé iteraci.
|
||
for nasobek in nasobicka_2([1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10]):
|
||
# Vypíše postupně: "Zpracovávám číslo 1", ..., "Zpracovávám číslo 5"
|
||
if nasobek >= 10:
|
||
break
|
||
|
||
# Funkce range() je také generátor - vytváření seznamu 900000000 prvků by zabralo
|
||
# hodně času i paměti, proto se místo toho čísla generují postupně.
|
||
for nasobek in nasobicka_2(range(900000000)):
|
||
# Vypíše postupně: "Zpracovávám číslo 1", ..., "Zpracovávám číslo 5"
|
||
if nasobek >= 10:
|
||
break
|
||
|
||
|
||
# Dekorátory jsou funkce, které se používají pro obalení jiné funkce, čímž mohou
|
||
# přidávat nebo měnit její stávající chování. Funkci dostávají jako parametr
|
||
# a typicky místo ní vrací jinou, která uvnitř volá tu původní.
|
||
|
||
def nekolikrat(puvodni_funkce):
|
||
def opakovaci_funkce(*args, **kwargs):
|
||
for i in range(3):
|
||
puvodni_funkce(*args, **kwargs)
|
||
|
||
return opakovaci_funkce
|
||
|
||
|
||
@nekolikrat
|
||
def pozdrav(jmeno):
|
||
print("Měj se {}!".format(jmeno))
|
||
|
||
pozdrav("Pepo") # Vypíše 3x: "Měj se Pepo!"
|
||
```
|
||
|
||
## Co dál?
|
||
|
||
Spoustu odkazů na české i anglické materiály najdete na [webu české Python komunity]
|
||
(http://python.cz/). Můžete také přijít na Pyvo, kde to společně probereme.
|